Kontrolní hlášení
Jste dostatečně připraveni na kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty?
S účinností od 1. 1. 2016 vstoupila v platnost novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, která zahrnuje vznik hned několika nových povinností pro plátce DPH jak z řad právnických osob, tak i fyzických osob podnikatelů. Za nejvýznamnější považuji jakýsi předvoj k v současné době projednávané elektronické evidenci tržeb povinnost podávat kontrolní hlášení. Zákon spolu se zavedením této povinnosti nezapomněl ani na sankce za jejich neplnění. Řada zavedených sankcí je automatická bez možnosti jejich prominutí nebo snížení správcem daně. A jejich výše je vpravdě vysoká. Spolu s nastavenými termíny může mít i jedno malé pochybení zcela fatální následky na Vaše další podnikání. Zákon nerozlišuje závažnost pochybení, ani otázku, zda se jednalo o pochybení jednotlivce fyzické osoby podnikatele, či zástupce nadnárodní korporace. Prověřte si proto s námi, zda jste o této nové povinnosti dostatečně informování a věnujte pár minut tomuto článku.
Kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty je samostatné daňové podání, které doplňuje standardní přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnné hlášení. Kontrolní hlášení svým rozsahem zahrnuje i údaje dříve předávané na finanční správu podáním „Výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 92a zákona o DPH“, které tímto jako samostatné podání zaniká.
Povinnost podat kontrolní hlášení mají plátci DPH, kteří:
- uskutečnili zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijali úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- přijali zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytli úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato:
- přijali zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5[1],
- uskutečnili dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c)[2],
- investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7[3].
Kontrolní hlášení k DPH se, stejně jako od 1. 1. 2016 i ostatní podání týkající se DPH, podává výhradně elektronicky ve formátu .xml ve struktuře stanovené finanční správou. Tento formát je generován mnohými účetními systémy a lze jej odeslat prostřednictvím datové schránky na adresu datové schránky podatelny zveřejněnou správcem daně. Druhou formou podání, pravděpodobně častější pro subjekty vedoucí daňovou evidenci, je zpracování kontrolního hlášení v daňovém portálu finanční správy. Jeho prostřednictvím můžete kontrolní hlášení bez nutnosti papírového zpracování odevzdat na příslušný finanční úřad ověřením přihlášením do datové schránky. Nemáte-li zřízenu datovou schránku, odevzdává se zpracované hlášení také prostřednictvím daňového portálu, ale jeho odevzdání se ověřuje tištěným dokumentem. Po odeslání elektronického hlášení je nutné vytisknout potvrzení obsahující jedinečnou datovou větu, které je nutné podepsat a do 5 dni doručit na příslušný finanční úřad.
V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně do jednotlivých záložek podle plnění, ze kterého povinnost podat kontrolní hlášení vyplývá. Nutno doplnit, že pro identifikaci jednotlivých záložek v daňovém portálu se zřejmě neobejdete bez zákona o DPH. Záložky jsou identifikovány odkazem na příslušnou pasáž zákona bez možnosti zobrazení jejich znění. Budete-li tedy v případě nejasností při zařazení uskutečněného plnění potřebovat znění příslušné pasáže zákona, budete si ji muset nalistovat samostatně. Obdobně bych si dovolil vytknout i popis sloupců určených pro zadání základů pro jednotlivé sazby DPH a jejich výše. Sloupce jsou popsány pouze neurčitým číselným označením bez návaznosti na procentuální výši příslušné sazby DPH nebo slovní označení dle zákona. Upřesnění získáte teprve až zobrazením pozice nápovědy pro každý jednotlivý nadpis.
V případech uskutečnění zdanitelných plnění mimo zvláštní režimy, je hlášení rozděleno vždy do dvou záložek pro uskutečněná a přijatá plnění. V prvním případe se jedná o plnění s hodnotou nad 10.000,- Kč včetně daně a opravná hlášení, kde je nutné veškeré doklady k uskutečněným plněním identifikovat jednotlivě. V druhém případě se jedná o souhrnné údaje za plnění s hodnotou do 10.000,- Kč a bez nutnosti vystavit daňový doklad.
Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, za který je hlášení podáváno. Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty. V případě, že není kontrolní hlášení podáno včas, udělí finanční úřad automaticky pokutu 10.000,- a vyzve plátce k podání hlášení v náhradní lhůtě 5 dní od výzvy. V případě podání hlášení až po náhradní lhůtě stanovené finančním úřadem, činí pokuta 50.000,- Kč. V závažných případech může finanční úřad pokutu navýšit až o dalších 500.000,- Kč.
Samostatným případem je výzva finančního úřadu k doplnění nebo upřesnění údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a to v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti. Plátce je v takovém případě povinen do 5 dnů od oznámení výzvy údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. V tomto a předchozím případě je nutné upozornit na skutečnost, že se jedná o dny kalendářní, nikoliv pracovní. Do běhu stanovené lhůty se tak počítají i dny pracovního volna a svátky. Za nedodržení náhradní lhůty je plátci automaticky udělena pokuta 30.000,- Kč.
Finanční úřad doručuje výzvu související s kontrolním hlášením vždy elektronicky. Má-li plátce zřízenu datovou schránku, tak jejím prostřednictvím, v opačném případě na elektronickou adresu uvedenou v hlášení. Pro datovou schránku platí standardní podmínky doručování. V případě elektronické adresy se však výzva považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Výzva je tedy považována za doručenou bez ohledu na to, zda byla plátcem skutečně přijata. Plátce nemající datovou schránku by tak měl důsledně dbát na správné uvedení elektronické adresy v hlášení, na funkčnost poštovní schránky a hlavně si poštu pravidelně vybírat.
Souhrnem lze konstatovat, že povinnost podávat kontrolní hlášení zahrnuje pro plátce daně z přidané hodnoty mnoho nových povinností, které však s trochou dobré přípravy a pečlivě vedenou daňovou evidencí nebo účetnictvím lze úspěšně zvládnout. Pokud se Vám však i přes zpracovaný souhrn zdá problematika kontrolního hlášení příliš složitá, neváhejte kontaktovat pracovníky Akontado, s.r.o., kteří Vám v rámci poskytovaných služeb zajistí nejen vlastní zpracování daňové evidence nebo účetnictví, ale i veškerá podání elektronickou cestou, správu datové schránky nebo kontaktní elektronickou adresu pro komunikaci s finanční správou.
31. 1. 2016, Bc. Petr Jelínek, specialista účetních služeb Akontado, s.r.o.
[1] zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 92 (Zvláštní režim pro investiční zlato) odst. 5: U zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata podle odstavce 3 4, může být uplatněna daň, pokud plátce při dodání investičního zlata uplatnil daň podle odstavce 4.
[2] zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 92 (Zvláštní režim pro investiční zlato) odst. 6: Plátce, který dodává investiční zlato osvobozené od daně, má nárok na odpočet daně v plné výši:
a) při nakoupení investičního zlata, u něhož byla uplatněna daň podle odstavce 4 5,
b) při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zlata, které není investičním zlatem, a které následně plátce nebo jím zmocněná třetí osoba přemění na investiční zlato, nebo
c) při nakoupení služby, spočívající ve změně formy, hmotnosti nebo ryzosti zlata, včetně investičního zlata.
[3] zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 92 (Zvláštní režim pro investiční zlato) odst. 7: Plátce, který investiční zlato vyrobí nebo zlato přemění na investiční zlato, má nárok na odpočet daně v plné výši při nakoupení, pořízení z jiného členského státu nebo dovozu zboží nebo služby, přímo související s výrobou investičního zlata nebo přeměnou zlata na investiční zlato.
